Leden 2010

New Kapitolovka! >>I já mám sny!<<

31. ledna 2010 v 13:59 | Sakura3021 |  I já mám sny
I já mám sny-recenze
Jedné dívce osud odepřel lásku, avšak udělil jí poslání. Poslání, které musí splnit, aby naplnila svůj osud. Co se však stane, když se jeden den dívka rozhodne porušit pravidla a vzepřít se svému osudu a poslání? Pokusí se opět najít svou ztracenou lásku? Podaří se jí to? To vše v povídce
I já mám sny!

I já mám sny-1.díl

Nad vesnicí se setmělo. Temné bouřkové mraky naplnili oblohu a v dálce se ozval mohutný hrom.Po něm se z oblohy snesl žlutý blesk a proťal tak oblohu a oslnil svým světlem všechny přítomné. Nepředvídalo to nic dobrého.
Hluboko v temně vyhlížejícím lese se odehrával boj. Boj na život a na smrt. Boj mezi dvěma bratry. "Přestaňte!" Vykřikla mladá dívenka v ANBU vestě, avšak její křik přehlušil mohutný hrom. Ani jeden z chlapců jí nevěnoval pozornost. Ale jeden jí zbystřil a řekl "Nepleť se do toho!"
"Můj bratříček má pro tentokrát pravdu" Ušklíbl se druhý chlapec. Hned na to se vrhl na svého bratra. Bojovali spolu a ona se jen mohla dívat na to, jak její láska se jí pomalu, ale jistě vzdaluje. To nesměla dopustit. Mladší chlapec byl velice vyčerpaný a sotva stál. Za to jeho starší bratr byl plný síly. Chlapec si připravil Chidori a jeho bratr také. Mladá ANBU věděla, že to nepřežijí jestli nic neudělá. "Gomene Sasuke,ale musím tě zastavit.." Zašeptala a po tváři se jí rozlil úsměv. Udělala pár pro ni jednoduchých pečetí. Mezitím Itachi a Sasuke se na sebe rozeběhli. Byly přímo u sebe a oba vykřikli "CHIDORI!" Modré světlo prozářilo celý les a oba je to od sebe odhodilo. Avšak oba na sobě ucítili krev. Cizí krev. Když světlo zmizelo Sasuke zamžoural. Byl celý od rudé krve, která mu stékala po tváři. Obloha nepřestala hřmít a temnou noc proťal další žlutý blesk. A v tu chvíli uprostřed lesa Sasuke něco zahlédl. Přiběhl k tomu a pak to spatřil. Ležela tam dívka. V břiše měla velkou díru a sotva dýchala. Celá ANBU vesta byla nasáklá krví a pod ní se rýsovala už pěkná kaluž. Její smaragdově zelené oči ztráceli svůj obvyklý lesk. "Sasuke.." Zašeptala dívka a očima těkala a hledala svou lásku. Sasuke řekl "Jsem tady.." Zahleděl se na ní. Ta mu pohled opětovala. Oči se jí zalili slzami. Sasuke jí stisknul ruku. "Vím, že to nepřežiji..." Řekla potichu. Sasuke jí chtěl přerušit, ale položila mu prst na ústa. "Prosím nech mě to doříct Sasuke..Možná jsou to mé poslední slova.." Chlapec dívku poslechl. Její ruka začala pomalu chladnout. "Už odmalička jsem tě milovala Sasuke. A ty si mě vždy ochraňoval. I když si odešel nikdy jsem na tebe nezapomněla. Jsem ráda, že mé poslední chvíle jsou s tebou. A nedávej si to za vinu. Vzpomínej na mě v dobrém..."Pak ho pohladila po tváři. On se k ní nahnul a na její studená ústa jí věnoval poslední a zároveň první polibek. Dívka se usmála. Stiskla chlapci ruku a zašeptala "Arigato…" Pak se zadívala na oblohu. Na tvář jí dopadla první kapka deště, která se smíchala s její poslední slzou, která jí také stekla po tváři. Poté oči zavřela a její stisk povolil. Z mladé dívky v tu chvíli vyprchal život. Chlapec jí pevně objal a jeho bílá košile se zbarvila do ruda. Po tváři se mu kutáleli slzy veliké jako hrách, která stejně jako déšť mizeli na dívčině chladné tváři.
"SAKURAA!" Zakřičel z plných plic její jméno, ale dívku už to neprobralo. "Proč?!" Řekl už tišeji. Stále k sobě mačkal dívku, která už se nikdy nevrátí. A on to věděl. Jeho bratr dávno zmizel a o on tam zůstal sám. Byl promočený na kost, ale stále svíral dívku pevně v náručí. Před očima měl stále ty živé smaragdově zelené oči a její láskyplný úsměv. "Odpusť..Je to moje vina.." Zašeptal a vzal jí do náruče. Pak zmizel.
Chlapec se s trhnutím probudil. Celý zpocený stále nemohl uvěřit, že se mu to opět zdá. Jenže on věděl, že to není sen. Je to jeho minulost. Když odešla vrátil se do Konohy a spřátelil se s Narutem, který je na něj však stále naštvaný. "Jen se na mě podívej…Nejsem nic..Oproti tobě.." Zašeptal a pohladil fotografii na které byl celý tým 7. On se hlavně díval na mladé usměvavé růžovlasé děvčátko. "Chybíš mi…" Zašeptal znovu do ticha a jeho černé oči s zaleskly. Zadíval se na černou oblohu posetou tisíci hvězd. Po té položil fotografii zpátky na své místo a opět ulehl ke spánku.
"Ách. Kdyby si věděl, že ty mě taky…" Povzdechla si mladá dívka. Dívala se na svou lásku avšak nemohla se jí dotknout. "Nechci, aby se tak trápil.." Zašeptala. Odpověď se dostavila okamžitě. "Neměla si mezi ně vběhnout.." Ozvala se další dívka, která se objevila vedle ní. "Ale kdybych to neudělala pozabíjeli by se navzájem…"
"A ty by ses trápila místo něho.." Doplnila jí zase dívka.

"Ty nemáš co říkat. Kvůli vesnici a vlastně i svým přátelům si také přišla o život!"
"Ano, ale to bylo něco jiného. Tehdy byla válka. A navíc se mi nabídl lepší život. Stejně jako tobě…"
"A to tě nikdy nezajímalo, že ostatní trpí?"
"Ano, ale řekla jsem si, že život jde dál. A oni se s tím musí smířit. To znamená, že i Sasuke se s tím někdy vyrovná Sakuro…"
"Já vím..Jen..Chybí mi.." Zašeptala růžovlasá dívenka zvaná Sakura. "Kdybych…Kdybych se ho jen mohla dotknout. Ale vím, že to máme zakázané.." Řekla znovu Sakura a druhá dívka přikývla. "Vím jak je to pro tebe těžké" Pak položila Sakuře ruku na rameno. Ta se na ní otočila a pak vyštěkla "Jak můžeš vědět jak se cítím?!"
"Nedovoluj si na mě! Jsem starší než si myslíš a mám toho hodně za sebou! Musíš se s tím smířit, ať se ti to líbí nebo ne! Asi si ten den měla zemřít. Ale život ti nabídl jinou možnost, jak pomáhat a chránit své blízké. Teď si Anděl Sakuro. A tvé poslání je pro svět důležité. To si pamatuj a teď už pojď nebo budou ostatní zase naštvaní…"
"Hai Rin" Přikývla Sakura a naposledy se zadívala na chlapcův obličej. Jedna jediná slza jí stekla po tváři a zmizela na podlaze. Nezbylo po ní ani stopy. "Sayonara Sasuke.." Zašeptala a vyskočila z okna. Po té roztáhla svá bílá křídla a letěla za svou přítelkyní, která se vznášela vysoko v oblacích. Avšak chlapec se s trhnutím probudil. Rozhlédl se, ale nikoho nespatřil, proto se opět nechal unést spánkem, který tak potřeboval, aby zapomněl.
"Zase doma.." Zašeptala Rin a usmála se na Sakuru. "Ještě tomu nemůžu říkat domov. Je to teprve pár měsíců…" Zašeptala, ale pak se mile usmála."Aspoň, že tebe tady mám…" Řekla potom. "Pamatuješ jak si se sem dostala?" Zeptala se Rin. "To je jasné." Odpověděla Sakura se smíchem a ztratila se ve svých vzpomínkách.
"Kde to, kde to jsem?" Zeptalo se růžovlasé děvče a po té pohlédlo před sebe. Spatřilo obrovský bílý palác vznášející se na mracích. "Nemožné.." Zašeptala. Pak se podívala na své oblečení."Já nejsem mrtvá?" Zeptala se a odpověď se dostavila téměř okamžitě. V uších se jí rozléhal příjemný hluboký hlas. "Sakura Haruno, že? Nacházíš se právě na hranici mezi Nebem a Peklem a zároveň i Životem. Naše rada rozhodla, že z tebe uděláme Anděla.." Dívka nemohla uvěřit svým uším. Pak si vzpomněla. "Sasuke.." Zašeptala, ale rada jí vysvětlila kdo je a proč tady je. Když to dívka všechno vstřebala dali jí na pokoj s nějakou dívenkou. A Sakura poznala, kdo to je. "Ty si Kakashiho partnerka v týmu, že? Viděla jsem tě na fotce. Myslím, že se jmenuješ Rin, ale co tady děláš?" Zeptala se. Druhá dívenka jakmile uslyšela jméno Kakashi prudce se otočila. "Jsem Anděl jako ty. Ale pověz jak to, že znáš Kakashiho?" Dívka se pustila do vypravování svého příběhu a po té i druhá dívka dovyprávěla svůj smutný příběh, který Sakura trošku znala z vyprávění Kakashiho. Od té doby se z nich staly nerozlučné přítelkyně i když jsou od sebe tolik let vzdálené, ale tady v tom světě se čas nemění. Jsou tak staré jako v den kdy zemřeli.
Sakura se usmála. "Sakuro, Rin musíte ihned k velké radě. Mají pro vás nové poslání.." Vyhrkla nějaká mladá dívenka. Holky na nic nečekali a vyběhli ze dveří. Hned poté se přenesly k velké radě. "Tak tady jste.." Oslovil je nějaký starý pán. Byl oblečen celý v bílém a měřil si všechny pronikavým pohledem. "Na hranici mezi peklem a nebem vypukli veliké nepokoje. Andělům pekla se nedaří zastavit uprchlíky, kteří chtějí do nebe. Musíte jim ihned na pomoc, nebo se naruší rovnováha a otevře se na zemi portál. Tak šup do práce…" Hnal je muž a ony poslechly. Vyšli z paláce a ocitli se na kraji mraku. "Dáme závod?" Zeptala se Sakura a Rin přikývla. Skočili a hned na to roztáhly křídla. Létali si po obloze a předváděli nádherné kousky. Avšak jejich cesty směřovali dál. Až na samotnou hranici nebe.

PS: Tato povídka bude mít cca 5 dílků. Nebude moc dlouhá. Původně to měla být Jednorázovka,ale nechtělo se mi s tím psát tak jsme z toho udělala kapitolovku. Snad se vám bude líbit :D

Predčasný dáárček pre Neechan :D

30. ledna 2010 v 19:17 | Yuuki xD |  Denníček
Aojky! Ako sa mááte ludia? Ja celkom good...mám tušák že ma neechan zabije...Aww niesom ja hus? xD zmenila som dess...aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaw Ale neeechan :D
Je to prvá čast darčeku pre tebaaa :D:D:D
17.02. :D výýročie :D:D:D
Taaaaakže dúfam že sa pááči :D
True Friends True Sisters :D:D:D
Etto a máám na wás aj na Neechan jednu otáázku...ktorá sa týka skôr mojej postavyyyy....

Žij svůj sen 2.díl

30. ledna 2010 v 9:49 | Sakura3021
Tak konečně pokráčko!:D Snad se bude líbit. Pěkné čtení!
Žij svůj sen 2.díl
Aneb hledání

Bylo něco kolem 5 hodiny ranní a slunce se sotva ukázalo na obloze, aby oznámilo první den. Jeho první sluneční paprsky ozářili zelenou mýtinu, po které už však někdo kráčel. Kráčel po ní chlapec. Mohlo mu být 16 let, ale podle vzhledu vypadal o mnoho starší. Na sobě měl černý plášť, který mu zahaloval obličej. Avšak s prvními ranními paprsky si i chlapec sundal svůj plášť. Odhalil tak svou nádhernou bezchybnou tvář a uhlově černé oči, ve kterých by se člověk ztratil. Vyzařovali veliké sebevědomí, ale také krutost. Neobyčejnou krutost. Chlapec byl velice pohledný. Uhlově černé vlasy dodávali jeho vzhledu jakousi tajemnost. U pasu se mu pohupoval meč schovaný v černém koženém pouzdře. Každý, kdo by ho spatřil hned věděl kdo to je. Tento mladík je jeden z nejobávanějších nájemných vrahů a zločinců z celé země ohně. Svou pověst si vysloužil hlavně kvůli tomu, že patří do jednoho z nejsilnějších a nejobávanějších klanů. Ano tento chlapec patřil do klanu Uchiha. Ze kterého však přežili pouze tři. Ten chlapec se od té doby změnil. Stal se z něj zločinec a vrah a to jen kvůli jeho bratrovi, kterého si z celého srdce přeje zabít. Každý se tohoto chlapce bojí a má proč. Když mu někdo slušně zaplatí je mu jedno, jestli to co dělá je nebo není špatné. Dokonce i ti neslavnější hledači zločinců vedle něho skonali. Zabil je dřív než stačili mrknout. Chce to využít pouze ve svůj prospěch. A právě včera v noci vyvraždil další rodinu a vykradl sejf, jen proto to, že si to někdo přál. A proto je také dnes na této mýtině. Má dostat svou odměnu. Avšak tento chlapec neví, že do jeho života brzy vstoupí překážka a bude se mu snažit překazit vše o co se doposud snažil.
Chlapec se náhle zastavil, protože před sebou spatřil svého klienta. Ten se zlověstně usmíval. Pak se zahleděl na chlapce. "Výborně. Jak se od Sasukeho Uchihy dalo čekat. Máš to?" Zeptal se muž a Sasuke si šáhnul na bok. Po chvilce v ruce držel balíček zlatých mincí. Hodil ho muži, který si je přepočítával a spokojeně kýval hlavou. Pak balíček opět zavázal a pohlédl na Sasukeho. Poté lusknul prsty a jeho úlisný úsměv se ještě rozšířil. Kolem Sasukeho se objevilo asi 20 ninjů. Byly zahaleni v dlouhém plášti a v ruce drželi nože nebo dlouhé meče. Kolem Sasukeho zavál prudký vítr, ale s ním to ani nehnulo. Jeho oči byly stejně chladné. Zadíval se na muže, který byl jeho klientem. Ten se nepřestával smát a zavelel útoku. Sasuke zůstal stát na místě. Jeho oči se zbarvili do ruda a on vytasil meč. V mžiku usekl prvnímu ninjovi hlavu. Další se na něj řítil s mečem. Avšak minul a hbitý Sasuke mu uťal hlavu. Právě bojoval proti dalšímu, kterého lehce usmrtil, avšak ze zálohy na něj skočil další. Sasuke se hbitě otočil a zadíval se na něho. Muž vykřikl "Co to.." Pak se však začal dusit a nakonec zemřel. Tak to pokračovala ještě půl hodiny a místo ranní rosy se mýtina zbarvila do rudé barvy. Sasuke stále třímal meč v ruce a pomalým tempem se vydal ke kapitánovi, který tam zůstal sám. Vystrašeně si sednul na zem a plazil se k nejbližšímu stromu. Sasuke však stále kráčel k němu. "D..Démon.." Zašeptal onen muž a vystrašeně se na Sasukeho díval. Ten se zlomyslně ušklíbnul a po chvíli došel až k velitelovi. Vzal ho za krk a jeho rudé oči se změnili opět na ty uhlově černé. Stále v nich byla krutost. Jeho hluboký a tak chladný hlas se rozléhal po celé mýtině a dlouho zněl velitelovi v uších. "Ty si mě chtěl obelhat. Za to teď krutě zaplatíš a svou odměnu stejně získám. Špatně sis zvolil. Ale pamatuj si, nezahrávej si s ohněm nebo se spálíš" Po té se ozval hlasitý výkřik a Sasuke mu uťal hlavu. Další mrtvola se zhroutila do trávy a zalila tak trávu opět rudou krví. Sasuke muži šáhnul za opasek a vytáhnul balíček peněz. Pak se otočil. Přehodil si přes záda plášť, meč zandal do pouzdra a vydal se dál. Dál na cestu za bohatstvím a bolestí.
***
Mladá dívka dorazila do Zvučné vesnice. Do vesnice ve které byl před chvílí jeden chlapec. Vykradl tu banku a najednou zmizel.
"Už jsme vás očekávali slečno Haruno" Řekl seržant a nervózně se kroutil. Měl z dívky veliký respekt, protože moc dobře věděl kdo to je. Dívka neodpověděla jen se zeptala "Chci vědět, kde přesně Uzumaki Naruto zmizel?!" Jakmile to dořekla svýma smaragdově zelenýma očima se zadívala na seržanta a ten rychle utíkal do nějaké kanceláře. Dívka se usadila v pohodlném křesle a vyčkávala.
"Pane je tady!" Vyhrkl seržant na svého kapitána, ten se na něj překvapeně zadíval a pak se zeptal "Kdo je tady?" Seržant roztřeseně vykřikl "Sakura Haruno pane!"
Kapitán jakmile to uslyšel na chvíli se mu zastavil dech. Pak ale úlevně vydechl a řekl "A co potřebuje?"
"Na to se jí zeptejte sám" Odpověděl seržant a vydal se spolu s kapitánem do zasedací místnosti.
"Vítejte" Řekl mile kapitán, ale jakmile spatřil Sakuřin chladný pohled úsměv mu zmizel ze rtů. Přisednul si k ní a zeptal se. "Co od nás potřebujete?"
"Určitě je vám jméno Uzumaki Naruto známé. Jak se mi doneslo, tak tu před pár dny byl a vykradl vaší banku. Potřebuji vědět, jak se dostal z vesnice, protože předpokládám, že bránu jste hlídali. Zaveďte mě k tomu místu. A rychle nemám času nazbyt!"

"Dobrá zavedeme vás tam, ale mám otázku. K čemu potřebujete Uzumaki Naruta. Ne že by mě to moc zajímalo…"
Sakura se ušklíbla. Pak vyšla z velké budovy ven a kolem ní zavál prudký vítr. Rozvířil prach a nadzvedl jí její dlouhé růžové vlasy. Její oči zajiskřili nadšením a její úsměv se ještě víc rozšířil.
"Hokage mě povolala, protože Uchiha Sasuke a Uzumaki Naruto, dělají Zemi ohně velké potíže. A já jsem tu proto, abych je přivedla před Hokage. Buď živé nebo mrtvé. Jak Uzumaki Naruto tak i Uchiha Sasuke mají stejný cíl. A to je Kamenná vesnice."
Kapitán na ní užasle hleděl. Pak přikývl a řekl "A proč nejste v Kamenné vesnici a nečekáte tam na ně?" Sakura po chvíli řekla "Protože by to nebyla žádná legrace" Řekla tajemně. Konečně došli do slepé uličky. Sakura přišla až ke zdi. Šáhla si na ní. Nic na ní nenahmatala i omítka se zdála být nepoškozená. Pak se sehnula k zemi. Šáhla na ní a vzala písek do dlaně. Chvíli si ho prohlížela. Byl velice suchý, ale přesto i trochu vlhký. Poodešla o kousek dál. Tam byl písek stále suchý a ani stopa po tom, že byl někdy vlhký. Vrátila se zpátky. Zahrabala na tom místě a něco našla. Našla starý poklop. Našla ho protože písek nad ním byl vlhčí než jinde. Otevřela ho. Hned se na ní vyvalil puch špíny a zbytků. Z toho se jí dělalo zle. "Tak tudy unikl. Musel to mít dávno připravené" Řekla si pro sebe, ale ostatní jí slyšeli. "Je úžasná" Vydechl seržant a stále na ní překvapeně hleděl. Sakura vlezla do toho poklopu. Pak řekla "Už vás nepotřebuji" Pak zmizela uvnitř. "Hodně štěstí" Zašeptal ohromeně kapitán, ale otočil se k odchodu.
Sakura byla uvnitř. Všude byla špína a plíseň. Puch byl nesnesitelný a štípal jak v nose tak i v očích. Všude se povalovali mrtvá zvířata a zbytky plesnivých jídel. Do nohou se jí opírala ledová černě vyhlížející voda. A všude byla tma. Sakura vzala Katanu. Řízla se do prstu a pak na Katanu kápla svou krev. Katana se rozzářila bílým světlem a ukazovala tak Sakuře cestu. Sakura se dívala pod sebe. Stoupla si na malou cestičku, na které nebyla voda, ale byla zablácená a podivně zelená. Něčeho si tam všimla. Byly tam stopy. A ona přesně věděla komu patří. Byly ještě čerstvé, což dokazovalo, že voda ještě nedokázala stopu smýt. Na nic nečekala a vydala se po té stopě. Trmácela se tak hodinu a ve spleti různých chodeb a tunelů konečně něco zahlédla. Viděla to už tolikrát. Byly to další poklopy. Ale stopy neříkali, že by se tam mladík zastavil. Náhle stopy skončili a ona před sebou uviděla zaprášený, rezavý starý žebřík. Člověk by si pomyslel, že tudy nikdo nemohl jít, protože na něm byla veliká vrstva prachu. Avšak v té vrstvě prachu byly otisky rukou jak někdo šplhal nahoru. "Mám tě chlapečku" Řekla Sakura a úlisně se usmála. Šplhala po žebříku a pak zatlačila na poklop. Ten se s vrzáním otevřel a ona opět po úmorných hodinách uviděla světlo. Zandala zářící Katanu do pochvy a vyšla ven. Ocitla se na mýtině. Svěží vzduch jí pročistil plíce a vyhnal tak z jejího oblečení ten neúprosný zápach. Podívala se pod sebe a spatřila tam uválenou trávu. To znamenalo, že tam někdo musel nedávno být. A pak si všimla něčeho malého v trávě. Sehnula se a vzala to do ruky. Byla to bankovka. A velice drahá. "Nejsi moc chytrý" Řekla a její oči zajiskřili nadšením. Bankovku upustila na zem a protáhla si ztuhlé svaly. Pak se pomalým krokem rozešla dál. Směr-Kamenná vesnice!

Příště: Pravda!
Kdo je doopravdy Uzumaki Naruto? Co jeho rodina? A co se stane když se Tsunade dozví pravdu o tom kdo je ten hledaný zločinec doopravdy??? A co Sakura?! Chytí ho mezitím? To vše příště!

Vysvědčení! =! =)

28. ledna 2010 v 21:37 | Sakura3021(Yoko) |  Denníček
Tak aby jste věděli co aspoň já mám na vysvědčení....x)
Nooo Mám 5 dvojek a mohla jsem mít 2!! Chjoooo!
Takže:
Čeština-chvalitebné
Matika-chvalitebné
Fyzika-chvalitebné
Dějepis-chvalitebné
Biologie-chvalitebné
Ostatní+Výborné!
ÁÁÁw s Fyzikou a Matikou jsem počítala, trošku i s Češtinou...ale ty ostatní předměty jako je Děják a Biologie mě dostaly Prej plus do dalšího pololetí Nas*at!
Ale zatím nemám v Žákovský žádnou 5!! :D:D (Se musim pochlubit) :D

Tak Gomene za moje kecičky! Budou prázdniny a já se po hlavě vrhnu na povíídečky :D
To je SLIB! xD

No a jinak užijte si ty prázdniny a nezapomeňte všechno učení (Kecáám):D

Tak zatím Páá Minna-san. Vaše Happy Sakura3021!!

Nová povídečkaa!(Sasuyasha!)-recenze+ 1.díleček

28. ledna 2010 v 21:19 | Sakura3021 |  Sasuyasha
Tak tuto povídečku píšu se skvělou holkou. Jmenuje se Hitomi. Píšeme povídku s názvem Sasuyasha. Určitě vám to něco připomíná. Vzniklo to z kecání na icQ a Hitomi napadl tento název. Bude to to samé jako Inuyasha akorát, že tam budou postavy z Naruta+naše vlastní postavy. A občas to nebude to samé. Domýšlíme si to podle sebe takže to nebude přesně podle děje. Anime Inuyashu jsme totiž celé neviděli (Nebo teda aspoň já ne ten začátek) takže jsme to nějak dali dohromady. No nezbývá mi nic víc než vám popřát krásné čtení. Snad se vám to bude líbit.

New desing! (ZnOvu) x)

28. ledna 2010 v 20:22 | Sakura3021(Yoko) |  O blogu
Já se snad nikdy nepoučím..
Musím sem dát nový desing. Je věnovaný té nejlepší holce jakou jsem kdy poznala a kterou můžu hrdě nazývat svou Neechan. Vznesla mi do života světlo a v těžkých situacích vždy držela při mě. Arigato Yuu-neechan :D

A Tento desing nese název: Smile Forever!!!

Snad se vám bude líbit vaše Saky3021 aneb Yoko :D

The Us xD

27. ledna 2010 v 20:54 | Yuuki |  Naše výtvory
Mno Nuda Nude kraľuje tak je to tu xD Naše pictyyyy :D:D:D


A poslednýýý :D:D
Teda Ya, Yoko-neeeeeeeeeeeeeeeechan a Hitomi-chaaaaaaaaaaaaaaan :D
:D

Hoodně opožděný vánoční dárek pro Nanao

24. ledna 2010 v 20:48 | Sakura3021 |  Na přání
Neodcházej!
Mladá dívka seděla na balkóně a nechala teplý letní vítr, aby jí nadzvedával její dlouhé vlasy. Chtělo se jí plakat, avšak její city. City, které nás dělají člověkem najednou zmizeli. Dívka už neměla pro co žít, proto se rozhodla přidat k nim. Po tom co od ní odešli už to nemohla vydržet. Rozhodla nezapomenout. Zapomenout na své city, na své přátele a na svou lásku. Nikdy však na ně nezapomněla. Zapomněla na své city, ale ne na ně. Stále musela myslet na hnědovlasého chlapce, kterého tak milovala, i když cit jako láska jí teď připadal tak vzdálený. Tak cizí. V hloubi duše se chtěla za ním vrátit, ale její hrdost jí to nedovolovala. Jedna jediná vzpomínka však v jejím chladném srdci zůstala navždy. Vzpomínka na její tým. Na její starý tým. Na tým, který však při jedné misi ztratila.
Minulost:
Byl chladný večer a tým č. 4 se utábořil. Právě byly na cestě do Suny a museli si odpočinout. Náhle je však přepadla skupinka ninjů. Bylo jich moc a oni to bez posil nezvládnou. Jedné dívce právě někdo propíchnul hrudník a ona se s němým výrazem ve tváři a s vytřeštěnýma očima zhroutila na zem. Ďábelský smích se rozléhal lesem a další z dívčin přátel padl mrtvý na zem. "Sensei!" Vykřikla dívka a po tváři se jí kutáleli slané slzy bolesti a ztráty někoho blízkého. Svalila se na zem a stále hleděla na dvě mrtvá těla. "Nanao!" Vykřikl její nejlepší přítel a skočil před ní. Jeho tělem projela Katana a on padl polomrtvý na zem. Z posledních sil vykřikl "Uteč!" Dívka poslechla a zvedla se. Vztekem a bolestí zároveň pozabíjela všechny ninji a potom utekla! Zbaběle utekla pryč. Avšak ne zpátky do vesnice. Utíkala a ani sama nevěděla kam. Po 2 dnech cesty byla vyčerpaná. Bez vody a jídla zkolabovala na mýtině. Avšak něco si pamatovala. Byl to černý plášť s červenými mraky. Její poslední myšlenka byla "Akatsuki?"
Dívka prudce uhodila do stěny, která se hned po tom úderu rozsypala. Pak dívka vyskočila oknem ven. Procházela se po lese až došla na místo, kde byla nejraději. Černý plášť jí vál větru a měsíční svit se odrážel jak v jejích smutných očích, tak i na hladině třpytivé řeky. Dívka se svlékla a skočila do příjemně studené vody. Náhle však něco zaslechla. Někde zašustilo listí. Rychlostí světla se oblékla a s kunaiem připraveným k útoku bystře sledovala okolí. Pak kunai schovala do pouzdra a oddechla si. "Itachi?" Zeptala se a zmiňovaný se vynořil z křoví. Postával u stromu a měsíční svit odhaloval jeho chladnou tvář. "Nanao. Pein tě hledá! Máš se za ním stavit" Pak zmizel stejně rychle jako se objevil. Dívka odpověděla mrzutě "Hm.." V mysli si však pomyslela "Co zase ode mě chce? Vždyť je půlnoc!" Pak se však vydala z lesa ven. Ani ne za 5 minut byla v kanceláři. "Co potřebuješ?" Zeptala se tvrdě a ani na Peina nepohlédla. "Pár ninjů z listové se potuluje moc blízko skrýše. Stačí když je pouze vyřídíš, nebo jiným způsobem umlčíš"
Dívka přikývla a vrátila se zpátky do svého pokoje. Otevřela skříň a z ní si vytáhla kunaie a velkou Katanu. Když jí vyndala náhle však ze skříně vypadla fotka, které si dřív nevšimla. Vzala jí opatrně do ruky a zahleděla se na ní. Na té fotce byla ona a hnědovlasý chlapec. Drželi v ruce ninjovskou čelenku a usmívali se. "Neji…" Zašeptala dívka a pohladila fotografii. Náhle pocítila něco co už dávno ne. Po tváři jí stekla slza. Překvapeně si jí setřela. Jak už dlouho neplakala? 5let? Ano už 5 let neplakala. Chvíli se ještě dívala na fotografii, pak jí však vrátila na její místo. Ulehla do postele a usnula poklidným spánkem.
Ráno:
Dívka vstala a protáhla se. Pak se umyla a převlékla. Slunce se právě rozhodlo ukázat na obloze a zahřálo tak dívku po celém těle. "Je čas.." Pomyslela si vyrazila. Radši si nasadila masku. Nechtěla aby jí někdo z Konohy poznal. Našla je celkem snadno. Byly celkem 3. Chtěla na ně zaútočit avšak náhle se vedle ní někdo zjevil. "Co tu děláš?" Vyprskla potichu Nanao a nenávistně se podívala na Itachiho. "Jdu ti na pomoc! Nedívej se na mě takhle rozhodl to Pein."
"Hm" Byla prostá odpověď dívky. "Je tam tvůj bratříček" Řekla dívka. Itachi jen pokrčil rameny, ale svůj pohled upřel na svého mladšího bratra. Ano v této skupině byl Uchiha Sasuke, Haruno Sakura a Neji Hyuuga. "Neji.." Zašeptala Nanao potichu, aby to Itachi neslyšel. Zkontrolovala si masku a pak seskočila ze stromu přímo před skupinku. Hned za ní se objevil Itachi. "Itachi…" Řekl Sasuke a měřil si bratra nenávistným pohledem. "Zase se setkáváme bratříčku" Opětoval mu pozdrav Itachi. Hned na to ho však přitiskl ke stromu a začal ho dusit. Sasuke se však hbitě vymanil ze sevření a vytasil Katanu. Sakura stála v pozadí a Neji se podíval na Nanao. "Proč se nám bojíš ukázat svou pravou tvář?" Zeptal Neji a aktivoval Byakugan. Nanao se zle pousmála a po té řekla "Nemusím ti odpovídat" V mžiku byla za Nejim a chtěla ho kopnout do zad. On však útok rychle vykryl. Sakura toho využila a rozeběhla se na ní. Avšak Nanao jen máchla rukou a praštila Sakuru do obličeje. Ta odlétla 3 metry do zadu a narazila zády o strom. "Sakuro!" Zakřičel Neji, ale Nanao mu nedala pokoj. Neji si rychle vyndal kunai z pouzdra a hodil ho po Nanao. Byl jen na odlákání pozornosti. Nanao se mrštně vyhnula to už se ale Neji objevil nad ní a bouchnul jí pěstí do masky. Nanao o dva kroky ustoupila, ale její maska to nevydržela a začala praskat. Rozsypala se na zem a Nanao se upřeně zadívala na Nejiho. Ten se na ní také zadíval a nemohl uvěřit svým očím. "Nanao? Ty žiješ? Tak dlouho jsem tě hledal, a nakonec jsem to vzdal. Myslel jsem, myslel jsem, že si mrtvá…" Zašeptal a natáhl k dívce ruku. "Už nejsem Nanao!" Vykřikla dívka a prudce kopla Nejiho do břicha. Ten vykašlal krev, ale postavil se. Proč?!" Zeptal se a zadíval se na ní se slzami v očích. To Nanao zastavilo a opět si na něco vzpomněla.
Minulost:
"Podívej na ty hvězdy jak krásně září" Vykřikla mladá dívka a zahleděla se na chlapce vedle sebe. "Ano, ale ty záříš víc" Řekl chlapec a pohled dívce opětoval. Ta zčervenala, ale také se mu zadívala do očí. Pomalu se začali k sobě přibližovat, až z toho vznikl nádherný a první polibek. "Miluji tě…" Zašeptala a přitiskla se k němu. "Já tebe taky.." Odpověděl chlapec.
"Ne!" Vykřikla Nanao a chytila se za hlavu. "Nejsem ta stará a slabá Nanao. Ta která nedokázala zachránit své přátele. Ano proto jsem odešla a přidala jsem se k nim. Rozhodla jsem se stát jinou. Abych vás mohla ochránit"
"Ale proč si o sobě nedala vědět?!" vykřikl Neji a zaútočil na Nanao. Kopnul jí do břicha a hned na to do zad. Nanao odletěla na protější strom. Pomalu se postavila. "Protože jsem ti nechtěla ublížit" Zašeptala a ani nevěděla proč to řekla. "Ublížit?! Ublížila si mi a moc! Tím, že si odešla jsem ztratil veškerou naději, že tě najdu, ale našel jsem tě. Prosím vrať se k nám! " Vykřikl na ní a Nanao začali pálit slzy v očích. Nemohla na něj zaútočit nebo ho dokonce zabít. Prostě nemohla.
Sasuke spadl na zem a Itachi se otočil na Nanao. Teď věděl, že bude moci zabít Nejiho. Sasuke byl v bezvědomí a on ho ještě nechtěl zabít. Přemístil sek Nejimu s Katanou v ruce. Nanao to uslyšela. Uslyšela Katanu a rychlý vzduch jí napověděl. Věděla, co chce Itachi udělat. Proto se postavila před Nejiho a jejím tělem projela Katana. "Nanao!" Vykřikl překvapeně Neji, když se mu dívka jeho snů zhroutila v náručí. Z břicha jí tekla krev a víčka se jí pomalu zavírali. "Gomen Neji" Zašeptala a Itachi se stáhnul. "To nic.." Chlácholil jí Neji a přišla tam Sakura. Začala Nanao léčit. Nanao se zadívala na Nejiho a zašeptala. "Jestli to nezvládnu. Pamatuj si, že tě moc miluji" Pak zavřela oči. Neji začal brečet a na obloze se objevili tmavé mračna. Začalo pršet. Sakura měla smutný výraz, když v tom. "Mám puls! Musí do nemocnice! To samé i Sasuke" Nejimu se rozzářili oči. Sakura vzala Sasukeho a Neji Nanao a vydali se do nemocnice.
Další den:
Dívka se probudila a uviděla pouze bílé stěny a vedle sebe Nejiho s Tsunade. "Tak ses probrala" Zašeptal Neji a silně dívku objal. Ta se usmála, poprvé za 5 let se usmála. Ale pak jí úsměv zmizel, když se podívala na Tsunade. Ta se na ní dívala a přísně řekla "Nanao. Vzhledem k tomu, že si se stala hledaným ninjou a přidala si se k nebezpečné organizaci hodně si se provinila. Ale zachránila si Nejimu život, což znamená, že nemáš zlé srdce. Proto můžeš zůstat ve vesnici, ale.." Nanao se rozzářila a Neji jí chytil za ruku. "Ale budou tě ještě tak měsíc hlídat ANBU. Pro jistotu" Pak odešla Tsunade z pokoje. Neji se na Nanao usmál a pak se k ní naklonil. Poté se jejich rty spojili a vzniknul z toho krásný polibek. "Už tě neopustím" Zašeptala Nanao a Neji řekl "To doufám" To Nanao rozesmálo.

The END! (Snad se líbilo)

The Only-2 diel....Pes a Mucha

24. ledna 2010 v 18:43 | Yuuki xD Bzzz |  The Only
"Yoko...zlatko.." privítala ju smutne matka a povedala jej nech sa posadí. Čakala kázanie typu život nieje len hádzaná, alebo prečo sa neučíš no namiesto toto jej povedala.
"Vieme čo sa stalo z tvojou Neechan..."
______________________________________________________________________________
Po hodine rozprávania z Yoko vypadlo "A...to znamená...oni ju...zabili?" šepkala a plakala. Jej nevlastná mama ju objala a rozplakala sa s ňou. Ach keby len vedeli že nič z toho nieje pravda..
Bolo asi 18:05 a Yoko ešte stále nevyšla z izby. Plakala a plakala , no keď si k nej ľahol Naruto a pošepkal jej "To že tu plačeš ti ju nevráti..." prestala plakať a objala ho.
Niekde inde...
""Elda..." pošepkala Yuuki a skryla sa za Orochimara. "Pusť ju!" kričal po ňom Elda, a vyvolával modrý blesk. Orochimaru zakričal "Úcanya huo!?" a zmenil sa na vlka. Yuuki zakričala a kráčala dozadu. Pred ňou sa odohrával boj na život a na smrť, až tu zrazu....brána. "Yuuki skoč tam!?" kričal po nej Elda a odrazil Orochimarov útok. Yuuki poslúchla a skočila...
Druhá strana lesa...
Sasuke a Hitomi bojovali proti neznámej sile, všade bolo svetlo keď tu pred nich skočil. "Itachi..?" zvolal Sasuke ale stále bol v bojovej pozicí. "Uhni Huo!" kričal po nom Itachi a skočil z vycerenými tesákmi na Hitomi. Sasuke ho ale odsotil a tak narazil do stromu. "Ty ju nedáš?" zavrčal prekvapene Itachi a vytasil pazúry. Pred Hitomi sa zrazu objavila červená brána..."Skoč!?" zakričal jej Sasuke a tak aj urobila...
Prítomnosť.
"Aaagh!" ozvalo sa zdola z kuchyne a prebudilo to celý Yokin dom. Na zemi ležali dve dievčatá, jedna modrovláska a druhá hnedovláska. Všade bol neporiadok a ony vyzerali akoby...boli opité. Motali sa, tackali a mumlali nezrozumiteľné vety. "Ehm môžem sa spýtať....čo tu robíte!?" kričala hneď zo schodov Yoko. Na sebe mala krátke ružové pyžamo z nápisom "I love Neji!?" Obe dievčatá sa zlakli, postavili do pozoru a naraz povedali..."Netuším..." "Čo sa to tam deje?" ozvalo sa zo spálne Yokinich rodičov. Tá len ako to počula rýchlosťou blesku chytila tie dve a hodila ich do svojej izby. "Uff..tak kto ste?!" pýtala sa ich mierne naštvaná Yoko a sadla si na postel. "No ja som..Vlkodlak Hitomi z Frellu." Predstavila sa hnedovláska. "A ja som elf...Yuuki z Nix." povedala modrovláska. Yoko sa zasiala tak hlasno že prebudila celé susedstvo. "Yoko! Ztlm ten počítač!" kričal jej otec zo spálne mierne naštvaným hlasom. "Dobréééééé.." zakričala mu na oplátku Yoko a prezerala si tie dve. Hitomi práve zkúmala káble od myši a Yuuki vliezla pod postel pretože tam niečo videla, škrečka. "Jeeej dám si!" ozvala sa Hitomi keď škrečka zbadala a už ho chcela zjesť, no Yoko jej ho vyrvala z ruky a povedala "Nejinka nikto jest nebude!" a hladkala ho ako o život. "N-Nejinko? To je baba?" ozvala sa Yuuki a práve vdýchla aromu ponožky pod posteľou. Bolo asi sedem hodín keď v tom Yoko do izby vletela jej mama z tým že sa má obliesť a naraňajkovať. To čo videla jej vyrazilo dych. Yoko rozčapená na Hitomi a zelená Yuuki na posteli. "Y-Y-Yoko...? Kto sú tie dievčatá?" pýtala sa jej a tým upútala jej pozornosť. "Aah mami to..to..to sú len pes a mucha!" zvolala Yoko a v tom si rukou buchla do čela. "Ah..tak dobre...Tvoje kamarátky ako vidím." povedala a videla ako sa Yuuki zbiera z postele. Teraz mala na sebe modrozelené šaty a bolo jej vidieť celý dekolt. Sama sa otočila, uklonila a ešte rozospatá vbehla do predsiene kde si ľahla na lavičku a spala ďalej. V tom do predsiene vošiel Naruto a z ústami dokorán sa na Yuuki pozeral.
To Yuuki prebralo a vľúdne sa usmiala na Naruta, ten z toho bol celý vedľa až tak že očervenel a krv z nosa mu tiekla prúdom. "Yuuki!?" zakričala Yoko na ležiacu vec a tá sa z povzdychom postavila z lavičky. Vbehla do jej izby a zároveň zvolala. "Nie do toho ma nedostaneš!"


Další diel
Prívesok alebo problém? Záchrana škrečka zo spárov vlka! xD Ako to dopadne?

Oprava desingu!

24. ledna 2010 v 12:55 | Sakura3021 |  O blogu
ÁÁw lidičky ten desing se mi zdál být hrozný! Proto sem dávám nový snad se bude líbit jak vám tak i dvoum osůbkám! :D

S pozdravem vaše Saky3021(Yoko)