Listopad 2009

NovÝ dESING sasusaku!

28. listopadu 2009 v 11:19 | Sakura3021 a Yuuki |  O blogu
TÁÁÁk lidičky Máme tady novýýýý desing. Nese Název Love or Hate!
Moc se omlouvám všem kdo nemají rádi SasuSaku, ale já mám tendhle pár moc ráda a doufám že se i vám bude snad líbit.
Tk paaaa lidičky.
Vaše Šťastná Sakura3021.

PS:
Za hodinku odjíždím a vrátím se až zejtra. Tak se nedivte, že nepřibude žádná povídka, ale pracuje se na dalším dílku Štěstí v Neštěstí. ;)

Nová Šance 6.díl

27. listopadu 2009 v 19:56 | Sakura3021 =) |  Nová šance

Nová Šance 6
Aneb Zamilovanost, Žárlivost a Boj 2/3

"To jsou ty Shinobi co mají hlídat prince?" Zeptal se nějaký muž zahalený v dlouhém černém plášti. "Šéf říkal, že se jich máme zbavit dřív než dorazí do Kamenné vesnice!" Řekla nějaká žena v plášti stojící vedle tajemného muže. Vedle nich se ozval další hrubý mužský hlas "Pojďte. Nebo bude šéf zuřit!" Zbylý dva luskly prsty a před nimi se zjevilo 10 ninjů. Podle vzhledu zřejmě Chunninů. Oba dva jim pokynuli aby šli za nimi. A nepozorovaně pozorovali naši skupinku, která se mezitím vydala na cestu. Připravovali se k útoku.

Skákala jsem po stromech hned vedle Kakashiho. Náhle jsem ucítila vibrace. Podívala jsem se na Sayu a uviděla, že modře září. To znamenalo jediné. Potřebuje mi něco říct. Ihned jsem jí vytáhla z pochvy a za chvíli jsem uslyšela její naléhavý hlas. "Sleduje vás asi 20 ninjů. Hodně dobře si maskují chakru a za chvíli zaútočí."
"Jsou silní?" Zeptala jsem se a vyčkávala její odpověď. Saya se zamyslela a pak řekla "Všichni jsou to chunnini kromě tří. Jedné ženy a dvou mužů. Vypadá to, že mají chakru na úrovni jonninů!"
"Jsou od Orochimara?" Zeptala jsem se v klidu.
"Pochybuji. Žádné známky vysoké chakry" Řekla Saya.
"Díky Sayo. Teď tě zase dám do pochvy, ale buď ve střehu" Řekla jsem a dala jsem jí do pochvy. Pak jsem to pocítila. Ten vražedný úmysl, který se vznášel ve vzduchu. Zježili se mi chlupy na těle. Pak jsem se ale uklidnila a zastavila jsem se. Zavřela jsem oči a zaposlouchala se. Náhle jsem oči prudce otevřela a prudce jsem se otočila a bleskově si vytáhla kunai. A právě včas. Na mou hlavu mířil shuriken, který jsem stihla včas odrazit. Pak jsem hodila Kunai přesně na místo kde byl první ninja. Ninja to nečekal a za chvíli jsem uslyšela tlumený pád ze stromu. Najednou na nás ze všech stran začali padat kunaie a Shurikeny. "Pozor!" Vykřikla jsem a postavila jsem se před překvapeného Naruta. Kunaiem jsem odrazila první 4 shurikeny, ale jeden se mi zařízl hluboko do ramene. Sykla jsem bolestí a Naruto se mezitím vzpamatoval a konečně začal Shurikeny také odrážet. Sasuke s Kakashim si aktivovali své Sharingany. I když Sasukemu to dělalo větší problémy s tou prokletou pečetí. Věděla jsem kde se skrývají a tak jsem zakřičela "Naruto 3 ninjové jsou právě za těmi stromy před tebou." Na ostatní jsem volat nemusela, protože se právě pustili do boje. Naruto po chvíli také jen já stála před nimi a bedlivě pozorovala okolí. Po chvíli jsem ucítila jak mě někdo odkopnul do protějšího stromu. Narazila jsem do něj zády a spadla jsem na zem. Pak mě ale někdo zvednul do vzduchu a začal mě škrtit. Podívala jsem se na svého protivníka. Byla to žena. Dlouhé tmavě zelené vlasy měla svázané do dvou copů a její hnědé oči vyzařovali chlad. Usmála jsem se na ní a náhle jsem udělala *puf*. "Za tebou" Řekla jsem a mířila na ní kunaiem. Žena mi neodpověděla jen mi jedním kopem vytrhla kunai z ruky. Naštvala jsem se a řekla jsem "Konec hraní!" Vytáhla jsem si Katanu z pouzdra, ale mezitím se ona žena přesunula za mě a jediným kopem mě odhodila na protější strom. Narazila jsem do něj. Cítila jsem na své tváři svou horkou krev. Všechno mě bolelo. Pomyslela jsem si jenom "Ta rychlost!" pak jsem si sáhla na bok a zjistila jsem, že tam Saya není. "Ne. Jen to ne!" Vykřikla jsem v mysli a začala se zběsile rozhlížet. Saya ležela 2 metry ode mě. "Neboj se o mě!" Zaznělo mi v hlavě přísně. "Ale sestřičko!" Vykřikla jsem v mysli na svou sestru, ale ona mi už neodpověděla.
"To všechno jen díky tomuhle starému a pitomému já!" Řekla jsem a naštvala jsem se. I přes všechnu tu bolest jsem zatnula pěsti a pomalu jsem se začala zvedat z té studené země. Už jsem byla na kolenou když v tom jsem ucítila cizí pěst v mém žaludku. Odhodilo mě to 2 metry dozadu a já dopadla opět na zem a vykašlala jsem krev. Ale mělo to jednu výhodu. Byla jsem blíž k Saye. Měla jsem jí na dosah. Natáhla jsem k ní ruku když v tom mi na tu ruku někdo šlápnul. Zasyčela jsem bolestí a slyšela jsem jak mi v ruce křuplo. Pak jsem cítila opět prudké kopnutí do žaludku. Podívala jsem se na tu ženu a usmála jsem se a řekla jsem "Ty nejsi nic víc než Srab!"
"Co si to řekla?! Ty čubko!" Rozkřičela se žena a opět mě kopla do žaludku. Využila jsem její nepozornosti a sáhla jsem pro Katanu. Pak jsem se pousmála a podívala se na svého soupeře a řekla jsem "Teď to budu já kdo bude vyhrávat!" Žena chtěla do mě opět kopnout, ale prudké modré světlo jí odhodila ode mě na 5 metrů.
"Jsem ráda že si zpátky!" Sdělila jsem Saye. Náhle jsem ve svých myšlenkách ucítila prudký nával nedočkavosti a pak vítězný hlas "Nakopeme jí zadek!" Přikývla jsem a postavila jsem se. Žena se zvedala ze země, ale já se k ní přemístila a kopla jí do břicha. Žena, ale byla rychlejší a přemístila se za mě. "Tentokrát ne!" Řekla jsem a prudce odskočila stranou. Žena kopla do prázdna. Odskočila jsem od ní 5 metrů daleko a začala jsem do Sayi vkládat veškerou svoji chakru. Žena na mě chtěla opět zaútočit, ale když byla těsně u mě něco jí odhodilo do zadu. Byla to Saya. Přesněji řečeno naše ochranné pole. Soustředila jsem se a za chvilku začala Saya podivně rudě zářit. Za minutu z ní vyšlehly plameny a já vykřikla "Ohnivá Katana!" Dala jsem veškerou svou chakru do tohoto jutsu. Klidně bych byla silnější a tuhle holku vyřídila ani ne za minutu, ale v tomhle těle to nešlo. Byla jsem příliš slabá a pomalá. Chakra v nohou mi umožnila být trochu rychlejší. Přemístila jsem se za Ženu a podkopla jí nohy. Pak jsem odskočila a udělala jednoduché 4 pečeti. Ze Sayi vyšlehly plameny a mířili přímo na onu ženu. Plameny jí zcela obklopili a spoutali. Nemohla utéct. Rudé plameny kolem Sayi zmizeli a já jsem se rozeběhla přímo do toho rudě žhnoucího ohně. Sekla jsem a ucítila na své ruce horkou krev. Žena vydala poslední výkřik a pak plameny zmizeli. Ženino ohořelé a krvavé tělo dopadlo na zem a já se jen nechutně obrátila. Udělala jsem krok když v tom jsem padla na kolena. Chakru jsem měla na minimum. Zhluboka jsem dýchala a konečně jsem se porozhlédla kolem sebe. Naruto právě použil Kage Bunshin a vyřídil další 3 chunniny. Kakashi bojoval s nějakým mužem v plášti. Vypadalo to že to bude hodně silný protivník. Podívala jsem se na Sasukeho. Prokletou pečeť měl přes polovinu svého těla. "To ne!" Zděsila jsem se a pevně stiskla rukojeť Katany. Sasuke zhluboka dýchal a jednoduchým ohnivým jutsu vyřídil prvního chunnina, ale přišli k němu další 4. A mezi nimi se schovával poslední muž. Byl hodně silný a vypadalo to, že si ho Sasuke nevšimnul. Zaměřila jsem se na mužovo pravou ruku a všimla jsem si že má v ruce "Výbušný lístek!". Sebrala jsem všechnu svou odvahu a v mysli jsem si řekla "Nenechám ho znovu zemřít!" Postavila jsem se a i přes všechnu tu ostrou bolest v nohou jsem se rozeběhla. Na Sasukeho právě zaútočila 5 ninjů. Byla jsem kousek od něj a uviděla toho kdo měl ten výbušný lístek. Vyskočila jsem do vzduchu a v mysli sdělila Saye. "Musím to použít!"
"Já vím!" Odpověděla mi Saya. Kousla jsem do prstu a podívala jsem se na své rameno. Už od svých 10 let jsem tam měla chakru kterou jsem si schovávala pro horší časy. Vím, že jí tam teď bude málo ale snad to bude stačit na to jutsu. Svým prstem jsem se dotkla svého ramene a náhle se mi po těle rozlila nová síla a na rameni se mi udělalo červené znaménku ve tvaru ptáka.
Ve vzduchu jsem udělala otočku a dala jsem před sebe Sayu. "Připravena?" Zeptala jsem se. "Ano!" Řekla Saya a růžově se rozzářila. Zavřela jsem oči před prudkým světlem. To světlo zaslepilo Sasukeho a ninji kromě toho jednoho s tím výbušným lístkem. "Víc!" Zakřičela jsem a světlo zesílilo. Pak jsem udělala jednu pečeť a Saya se rozletěla na malé růžové lístečky. Pak jsem udělala 3 pečetě a ze malých lístků se staly velice ostré zbraně. "Teď!" Vykřikla jsem a otevřela jsem oči. Všechny ty lístky se zapíchli do překvapených ninjů. Krev všude stříkala. Pak se ze Sayi stala opět normální Katana a já padala vyčerpaně k zemi. Už jsem byla těsně nad zemí když v tom jsem ucítila že mě někdo chytil do náručí. Z posledních sil jsem se podívala do černých očí a zašeptala jsem "Arigato" Pak jsem upadla do mdlob.

"Sakurooo!" Vykřikl Naruto a utíkala za Sasukem. Tam uviděl Sakuru. Ruce měla potřísněné krví a v náruči držela Katanu. Hned na to se tam objevil Kakashi. "Co se stalo Sasuke?!" Rozkřičel se Naruto. Sasukemu dávno zmizela pečeť a odpověděl nedočkavému Narutovi. "Bojoval jsem proti pěti ninjům. Nevšiml jsem si jednoho který měl výbušný lístek. Náhle mě oslepilo růžové světlo a hned jakmile zmizelo leželi přede mnou ninjové, kteří byly rozsekaní na kousíčky. Viděl jsem jak něco růžového se vrací zpátky k Sakuře a pak jsem uviděl Sakuru jak padá k zemi. Na poslední chvíli jsme jí chytil do náručí a ona omdlela."
"Dobře Sasuke opři jí o tamten strom" Řekl Kakashi a Sasuke tak udělal.
"cO ostatní ninjové?!" Ptal se Sasuke.
"Všichni jsou mrtví" Odpověděl Kakashi bez zájmu. Naruto měl ale spoustu otázek tak se zeptal Kakashiho. "Sensei kde Sakura tak zesílila? Je jiná. Třeba nikdy mě neobjala a za celé 2 dny mi ani jednou nevynadala ani mi nepraštila"
"Měl by ses jí zeptat sám, ale pochybuji že ti to řekne. Je jiná to máš pravdu. Vím že skrývá velké tajemství ale jaké to nevím" Řekl Kakashi podíval se na Naruta. Ten upíral pohled na Sakuru a zaleskly se mu oči. Pak zašeptal "Sakura-chan…" A smutně odešel pryč.
Po 3 hodinách:
Probudila jsem se. Na své tváři jsme ucítila teplé sluneční paprsky. Zaostřila jsem a všimla jsem si že se nade mnou sklání Sasuke. "Konečně si vzhůru" Řekl poněkud mile což bylo zvláštní. Pomalu jsem se posadila. Rozhlédla jsme se a všimla jsem si překvapených pohledů Kakashiho a Naruta. Vypadali komicky tak jsem se rozesmála. Naruto se pochvíli přidal a i Kakahsimu a Narutovi se rýsoval upřímný úsměv na rtech.
"Tak konečně si vzhůru. Je ti lépe?"
"Ano Sensei. Vím že spěcháme. Do hodinky se dám do pořádku a můžeme vyrazit" Odpověděla jsem a mile jsem se usmála.
"Dobře hlavně to nepřeháněj"
"Hai" Řekla jsem a zadívala jsem se na oblohu. Nechala jsem teplý vítr aby mi čechral vlasy a přitom jsem si jen pomyslela. "Čeká nás ještě dlouhá cesta…"

Příští díl:
NoVá Šance 7 aneb zamilovanost, Žárlivost a Boj 3/3

Dojdou konečně do Kamenné vesnice? Jak bude reagovat Sasuke když se dozví že se princi líbí Sakura? A co cizí ninjové? Pokusí se opět zabít prince nebo naše hrdiny? To vše příště.

Pár Kawai ViDeJeK! :D

25. listopadu 2009 v 21:01 | Sakura3021 a Yuuki



Štěstí v Neštěstí 12.díl

24. listopadu 2009 v 21:00 | Sakura3021 =) |  Štestí v Neštestí

Kapitola 12:
Problém
Setmělo se. Na obloze se objevili první hvězdy a měsíc svítil mladému muži na cestu. Kráčel si pomalu. Ruce měl v kapsách a letní vítr mu šlehal do tváře. Jeho černé oči vzhlédly k obloze. Přemýšlel nad svou dívkou. Přemýšlel nad jejím krásným úsměvem. Věděl, že udělal chybu. Neměl jí lhát, ale teď už je pozdě na výčitky. To ale nevěděl, co ho čeká. Konečně došel na místo srazu. Před nově otevřeným obchoďákem nikdo nebyl. Vypadal prázdně. Sasuke se zahleděl mezi dva vysoké duby. Hned po té z nich vyšla postava. V ruce držela 2 spreje a na tváři se jí rýsoval zlověstný úsměv. "Jsem rád, že si dorazil. Sasuke" Řekla postava a hodila Sasukemu jeden sprej. "Nejsem srab. Orochimaru" Odpověděl Sasuke.
"Nikdo tady není. Všechno bude Ok. Hned naproti nám je velká zeď. Stačí tam nastříkat pár grafitů a vypadnem" Řekl Orochimaru a od Sasukeho se ozvalo jen "Hm..".
Pomalu se vplížili na cizí pozemek až konečně našli onu zeď. Orochimaru se hned pustil do práce a po chvíli i Sasuke. Po 15-ti minutách Orochimaru něco zaslechl. Pak oba dva uviděli silné světlo baterky a uslyšeli hluboký mužský hlas "Hej vy. Co tady děláte?! Vypadněte odtud nebo zavolám posily!"
"Klídek Staříku" Řekl posměšně Orochimaru a podíval se na strážného.
"Nesnaž se být milý Orochimaru" Řekl klidně strážný.
"Och jaká pocta, že mě znáte" Snažil se být slušný Orochimaru.
"Nedělej neviňátko a i hned vypadni!" Řekl už nevrlý strážník.
Sasuke pouze přihlížel jejich hádce a ani nemuknul.
"Jo. Tak mě odsud dostaň. Dědo!" Provokoval Orochimaru.
Strážný to už nevydržel a rozeběhl se na Orochimara. Netušil však, že mezitím co se dohadovali Orochimaru vytáhl svůj nůž a když se na něj strážný rozeběhl, tak těsně před ním mu zabodl nůž do břicha. "Pá. Pá..Dědo!" Zakřičel Orochimaru a rozeběhl se pryč. Sasuke nemohl uvěřit svým očím co to Orochimaru udělal. Tikal pohledem ze strážného na utíkajícího Orochimara.
"Sasuke! Co tam děláš pospěš si jestli nechceš jít do vězení!" Vykřikl Orochimaru a jeho černá silueta se pořád vzdalovala. Sasuke si náhle vzpomněl na Sakuru. Nemůže jí tak ublížit. Snad ještě tímhle skutkem odčiní aspoň svůj malý hřích. "Nenechám ho zemřít!" Zakřičel zpátky Orochimarovi. "Pane, Haló Pane! Prosím neomdlívejte. Kde máte vysílačku? Musím zavolat záchranku!" Řekl vyděšeně Sasuke.
"T…A…dy…" Zasípal strážný a ukázal na kapsičku u vesty. Sasuke z ní rychle vytáhl vysílačku a řekl do ní
",Manětínská 35. Opakuji Manětínská 35. Je tady raněný. Potřebujeme záchranku!"
"351 ujasněte situaci. 351!" To už, ale Sasuke z vysílačky neslyšel. Kleknul si k pánovy a otočil ho na záda. Vytáhl mu nůž opatrně z těla a řekl "Omlouvám se. Prosím vydržte! Jsou tady za chvilku!" Strážný položil svou ruku na tu Sasukeho a řekl "Neboj. Něco vydržím chlapče".
Za 5 minut tam byly záchranáři a policie. Sasuke byl jediný na místě činu. Strážný se dostal do nemocnice a Sasuke musel přečkat noc v base. "Ale koho pak tady máme. Že by syn premiéra?" Zeptal se posměšně strážný ve věznici. Sasuke jeho poznámku ignoroval. Jak to mohl udělat? Proč ho jenom poslouchal? Kdyby poslechl své rodiče a Sakuru nemusel by tady teď být. Ale aspoň, že ten strážný přežil. Když bude ten zraněný strážný svědčit i proti němu je v pěkný kaši. Snad si vzpomene. Všechno tohle se Sasukemu honilo v tu chvíli hlavou.
V té samé chvíli v domě Uchihů:
"Crrrr…Crrrr!" Vyzvání telefon po celém domě.
"Hinato prosím zvedni ten telefon. Právě myji nádobí!"
"Ano Teto!" Vykřikla Hinata a hnala se po schodech dolů do kuchyně k telefonu. Když k němu konečně doběhla zvedla sluchátko a mile řekla "Dobrý den. Tady dům Uchihů. Potřebujete něco?"
"Dobrý den. Potřebovali by jsme k telefonu pana premiéra Uchihu Fugaka a Nebo Paní Mikoto Uchihovou." Ozvalo se z telefonu.
"Oni právě nemůžou. Mám jim něco vyřídit?" Zeptala se Hinata se stále milým tónem.
"Dobře vyřiďte jim, že jejich syn Uchiha Sasuke byl právě zadržen a je ve věznici. Policisté vyšetřují případ *pokusu o vraždu strážného* a čekáme až se zraněný probere z mdlob aby mohl vypovídat o vině nebo nevinně Sasukeho Uchihy. Jestli ho chcete vidět přijděte na ústřední policejní stanici v Konoze. Případ se stále prošetřuje. To je vše. Nashledanou!" Řekl nějaký cizí muž do telefonu a zavěsil. Hinata položila sluchátko a vytřeštěně hleděla před sebe.
"To není možné" Šeptala.
"Kdo to byl Hinato?" Zeptala se Mikoto a přišla z kuchyně. Když uviděla Hinatu opatrně se znovu zeptala "Co se stalo?"
Hinata sebrala odvahu a řekla "Sasuke je ve věznici kvůli podezření za napadení strážného, který právě leží v nemocnici. Právě teď se Sasuke nachází ve policejní věznici a jen svědek rozhodne o Sasukeho nevinně."
"COŽE?! To snad ne.." Zašeptala Mikoto a hned zavolala svému manželovi. Hinata jí to dořekla celé a Mikoto jen vystrašeně hleděla před sebe. Hinata to vše zavolala jak Ino, Narutovi tak i Sakuře. Sakura z toho byla nejvíce mimo. Ale i Sasukeho rodiče to vzalo.

Dny ubíhali a Sasukeho navštívili skoro všichni kromě jedné jediné dívky. Kromě té dívky kterou tak potřeboval a miloval. Kromě Sakury. Sasukeho to mrzelo že nepřišla, ale mohl si za to sám. Nesnášel návštěvy rodičů. Všechny ty vyčítavé a zklamané pohledy. Jak ho to zevnitř sžíralo. Byl rád když přišel Naruto. Aspoň někdo kdo se na něho usměje.
Sakura mezitím co byl Sasuke ve vězení se stále starala a vyptávala všech okolo jak mu je. Ale neopovážila se jít za ním. Každý den byla hrozně smutná. Věděla, že to musel být Orochimaru. Sasuke by nic takového neudělal, ale kdo uvěří jedné malé a naivní holce.

Po 3 dnech:
"Svědek se probral!" Přiběhl udýchaný posel do věznice a sdělil vše svému veliteli. "Výborně může začít soud!" Jakmile to dořekl šel za Sasukem a řekl "Svědek se probral a bude mluvit u soudu. Ten rozhodne o tvé svobodě!" Sasuke byl z ticha. Pořád ho vyslýchali, ale on nikdy neřekl nic o Orochimarovi. Nebyl takový, že by prásknul přítele. I když Orochimaru se za přítele považovat nedá, ale přesto to Sasuke nikdy neřekne.

"Sakuro svědek se probral. Prosím přijď se podívat aspoň na soud!" Vykřikla Ino na Sakuru. Sakura i když nerada řekla "Tak dobrá půjdu tam!"

15:40 v soudní síni:
Všichni seděli kolem Sasukeho. Na poslední chvíli dorazila i Sakura. Vypadala nádherně tak jako vždy. Sasuke byl šťastný, že přišla, ale dělal mu starosti svědek. Sakura se posadila hned za Sasukeho vedle Hinaty. Sasuke seděl vedle svého právníka a právě se otočil na Sakuru. Ta se jen usmála svým milým a upřímným úsměvem, který Sasukeho povzbudil.
Místností se rozlehl hromový hlas soudce "Uchiho Sasuke, Jste obviněn z napadení státně zřízené osoby. Při výslechu jste neřekl nikoho kdo by v tom byl s vámi. Ale do vysílačky jste vy udal adresu a místo kde ležel svědek. Můžete nám to objasnit?"
Sasuke si stoupnul a řekl "Nemám k tomu co říct!".
"Dobrá. Ať přijde napadená osoba!" Řekl soudce.
Přišel tam muž. Byl středního věku. Byl slušně oblečený a když pricházel kolem Sasukeho podíval se mu do očí. Muž se na něj usmál. Ale ne úsměvem alá *půjdeš do basy. Hahá!*. Usmál se na něj úsměvem alá *bude to v pořádku*. Sasuke byl z toho celý zmatený. Ale zachoval si klidnou tvář. Muž došel až k soudci a ten se ho zeptal. "Přísaháš že budeš mluvit pravdu?" "Ano!" Řekl muž.
"Tak řekněte nám jak se to stalo!" Vyzval ho soudce a muž začal mluvit.
"Viděl jsem pana Uchihu s jedním chlapcem sprejovat na náš nový obchodní dům. Pokoušel jsem je zastavit a jednoho z těch dvou chlapců jsem i poznal. Byl to Orochimaru. Snažil jsem se je zadržet a když jsem se snažil znehybnit Orochimara probodnul mi kapesním nožíkem břicho. Padl jsem na zem. Pamatuji si to už mlhavě, ale vím, že jsem slyšel tady pana Uchihu, jak mě volá a říká Vydržte. Za chvilku přijdou záchranáři! Vím, že to byl pan Uchiha podle hlasu. Ptal se mě kde mám vysílačku aby do ní mohl zadat souřadnice polohy kde se nacházíme. Víc si nepamatuji."
"Děkuji" Řekl soudce a Sasuke si oddychl. Konečně vědí pravdu. Pravdu kterou on tajil.
"Mám otázku na vás Pane Uchiho" Řekl soudce a Sasuke na něj zaměřil svůj pohled.
"Proč jste u výslechu neřekl jméno Orochimara?"
"Na to je jednoduchá odpověĎ. Nemohl jsem zradit svého kamaráda. I když to není asi přítel, ale nedokážu na někoho vše říct. Odpusťte pane soudce, ale nejsem ten typ člověka který kvůli vlastnímu prospěchu zavrhne své přátele." Jakmile to Sasuke dořekl místností se rozhostilo ticho.
"Děkuji" Ozval se po 5-ti minutách soudce. Sakuře se sevřel žaludek úzkostí a strachem o svého milovaného. Nechtěla ho ztratit.
"Je na čase vynést rozsudek. Prohlašuji Sasukeho Uchihu za…

Příští díl:
Štěstí v Neštěstí 13 aneb
Sayonara!

Jak se rozhodne soudce? Polapí Orochimara? A co Sasuke a Sakura? Co jejich vztah? Změní se?

pS: Mě odobně se tendhle dílek nelíbí. Ale doufám že vám ANo.
A prosím Komentáře :D

Nová Povídka-Recenze

23. listopadu 2009 v 21:00 | Sakura3021

Žij Svůj Sen-recenze
Prostředí: Naruto Kovbojský Styl.. xD
Postavy:
Hlavní Postava:
Naruto Uzumaki
Vedlejší postavy:
Haruno Sakura, Uchiha Sasuke, Hatake Kakashi, Tsunade, Neji Hyuuga ATD….

Děj:
Celý příběh se odehrává kolem 15-ti letého, hyperaktivního, rošťáckého a blonďatého chlapce Naruta Uzumakiho.
V tomto světě neexistují Shinobi, ale kovbojové. Nejsou tu kunaie a shurikeny, ale jsou tu pistole a meče. Oba světy mají něco společného. Mají bandity, loupežníky ale také hrdiny.
Na zdi nebezpečných banditů je na Naruta Uzumakiho vypsaná slušná odměna 3 000 000 Euro. Naruto je bandita, který vykradl už asi 1 000 000 Bank v celé zemi Ohně, ale stále ho nikdo nechytil. Hned vedle něj visí obrázek dalšího bandity. Tentokrát jak bandity, tak i nájemného vraha. Je to chlapec ve stejném věku jako Naruto, ale má havraní vlasy a temně černé oči. Zabil nespočet ninjů. Jen proto aby si vydělal. Nezáleží mu na tom jestli je to špatné nebo dobré. Hlavně aby z toho měl prospěch. Tyto dva chlapci mají něco společného a to je, že je ještě nikdo nikdy nepolapil. A to se o to pokoušel nespočet lovců odměn.
Ohnivá Země už si neví rady jak tyto bandity polapit. Když v tom se ve vesnici zvané Konoha objeví dívka. Dívka které se říká Lovec Smrti. A né nadarmo. Polapila a zabila nespočet nebezpečných ninjů. Objeví se znenadání v některé vesnici a během týdne na zdi nebezpečných banditů nevisí ani jeden plakát. To všechno ta dívka. Pracuje sama. Nikoho nepotřebuje jak si myslí. Ale plete se. Tato dívka si také myslí, že bude snadné polapit tyto dva bandity, ale to neví co jí čeká. Čeká jí dlouhá cesta na které pozná přátelství, bolest a možná i lásku. Změní se její chladné srdce? A co se stane s našimi bandity? Změní se také? To vše v povídce Žij Svůj Sen!

Ps: Doufám že se bude líbit

Obrázek ode mě-Rin a Kakashi

23. listopadu 2009 v 20:13 | Sakura3021 |  Naše výtvory
Obrázek mnou nakreslený. Vím můj talent na kreslení je na bodu MRAZU! Omlouvám se ale lépe to nešlo. No snad se bude aspoň trochu líbit :D
Vypadá to jak od 9-ti letý....Ale Jak říkám. Kreslení není můj šálek čaje! :D
PS: Omlouvám se za zpoždění!


Nová Šance 5.díl

21. listopadu 2009 v 19:29 | Sakura3021 |  Nová šance

Nová Šance 5

Aneb Zamilovanost, Žárlivost a boj 1/3

"Tsunade viděla jste Sakuru?" Zeptala se Shizune s obavami v hlase.
"Ano viděla" Odpověděla Godaime a usilovně přemýšlela, ale pak znovu řekla
"Je divná a jiná. Vyzařuje z ní neobvykle silná chakra a ta změna chování a oblečení. Vím že něco skrývá. Přála bych si vědět pravdu." Jakmile Godaime dopověděla zahleděla se z okna na obličeje Hokágů. Oči se jí nepatrně zaleskly a potichu zašeptala
"Pravdu o Haruno Sakuře…"

Slunce právě vycházelo zpoza stromů a vrhalo na 3 ninji postávající před bránou oslnivý jas. Já jsem právě seděla na stromě a dívala se přímo do žhnoucího slunce. Na sobě jsem měla černé kraťasy a modré triko se znakem Haruno. Snažila jsem se odhadnout jak dlouho nám bude mise trvat, ale nešlo to. Byla jsem myšlenkami mimo. Kolem pasu se mi volně pohupovala Katana, která se na slunci třpytila. Každý kdo ji na první pohled spatřil si pomyslel, že to není obyčejná Katana. A měl pravdu. Pod tím stromem na kterém jsem seděla stál černovlasý mladík. Havraní vlasy mu spadali do obličeje a jeho výraz byl až příliš znuděný. Opíral se o kmen stromu. Každý věděl z jakého je klanu díky jeho Kekei Genkai a taky znaku klanu na svých zádech. Mladík se díval k bráně a čekal příchod svého Sensee. Vedle něj postával hyperaktivní blonďatý chlapec, v oranžovo modré mikině, který neustále poskakoval a stále nadával, že přijdou pozdě.
"Konečně" Oddechla jsem si a stočila svůj pohled na hyperaktivního chlapce. Ještě před ním nikdo nebyl, ale já věděla, že se brzy objeví. Proto jsem ladně seskočila ze stromu a dopadla vedle chlapce. Pak jsem řekla "Dobré ráno Kakashi Sensei". Blonďák se na mě otočil a už se mě chtěl na něco zeptat, když v tom se před ním zjevil už zmiňovaný Kakashi. Byl to muž který měl přes polovinu obličeje masku a přes jedno oko měl ninjovskou čelenku. "Ahoj Sakuro!" Pozdravil mě Kakashi a nevinně se poškrábal ve vlasech. Dnes měl knížku Icha Icha zandanou v kapse, ale každý kdo ho aspoň trochu znal věděl, že si jí určitě dnes bude číst. "Jdete pozdě!" Vynadal mu blonďák a Kakashi se na něj podíval a řekl "Ztratil jsem se na cestě života".
"Hm! To říkáte pořád!" Odpověděl naštvaně student a otočil se zády. Kakashi se usmál a zavelel "Takže týme 7 vyrážíme" A zvednul palec nahoru. Hyperaktivní blonďák Naruto ihned změnil náladu a vydal se kupředu za svým Senseem. Černovlasý chlapec jménem Sasuke si pouze znuděně odfrkl, ale následoval ostatní. A já? Já se s dobrou náladou snažila předhonit Naruta. Dařilo se mi to. Dali jsme si závod. Vyhrála jsem ho a sledovala Naruta, který se marně rozčiloval. Skákali jsme z větve na větev. Naruto říkal, že si chce udělat přestávku, ale Kakashi ho ignoroval. Tak to Naruto nechal být a poslušně pokračoval v cestě. Byl večer a mě se stálo chtělo skákat po větvích. Teda má mysl chtěla, ale tělo bylo příliš vyčerpané. Naštvala jsem se na své staré já. U ANBU jsem dokázala běžet 4 dny v kuse a tady po 1 dni cesty si musím sednout na zadek.
"Tak Týme jsme asi den od Kamenné vesnice ve které je náš klient. Dnes se utáboříme a zítra když si udržíme toto tempo tak v Kamenné vesnici budeme kolem večera. Buďte k našemu klientovi zdvořilí a teď si běžte odpočinout. Vezmu si první hlídku." Jakmile to Kakashi dořekl všichni se zvedly a šli do svého stanu jen já zůstala sedět opřená o kmen stromu a dívala se do plápolajícího ohně. "Ty nejdeš spát?" Zeptal se mě Kakashi a já trpce odpověděla "Nechce se mi" Pak jsem vyskočila na strom a nechala tam Kakashiho samotného. Skočila jsem na další strom a uslyšela Kakashiho jak ještě volá "Nechoď moc daleko!". Neměla jsem ani v plánu chodit moc daleko. Za chvilku jsem koncentrovala svou chakru do nohou a lehce jsem se dostala na vrchol stromu. Sedla jsem si a hleděla na noční oblohu posetou tisícemi hvězd. Viděla jsem jí už tolikrát. Tolikrát jsem pod tou oblohou plakala, vzpomínala a usmívala se. Nedokážu to ani spočítat. Ale tato obloha se mi zdá být jiná. Jsem přece v minulosti, proto je tady více hvězd. Usměji se a nechám chladný noční vítr aby mi nadzvedával vlasy. Pod sebou slyším ševelit větve stromů. Připadá mi jako by si stromy mezi sebou něco šeptaly. Něco pro mě tak nepochopitelného. Vytáhla jsem Sayu z pochvy. Celý den tam musela být zavřená a tím pádem se mnou nemohla komunikovat. "No konečně" Zazněl mi v hlavě milý a zároveň trochu podrážděný hlas mé sestry.
"Promiň ale potřebovala jsem být chvilku sama" Odpověděla jsem v mysli a zaposlouchala se do ticha. "Chápu" Odpověděla Saya a po té také zmlkla. Domyslela jsem si že přemýšlí. Uzavřela své myšlenky přede mnou a já věděla proč. Nechce abych něco slyšela. Vzala jsem Sayu a prohlédla si jí. V měsíčním svitu se leskla stejně krásně jako v slunečním. Dala jsem jí zpátky do pochvy a pak seskočila ze stromu dolů. Došla jsem do tábora a uviděla Kakashiho začteného do knihy. Přešla jsem kolem něho potichu, ale stejně jsem věděla, že si mě všimnul. Opatrně jsem si lehla do stanu ale ještě jsem nevěděla co mě čeká. Chtěla jsem si lehnout když v tom jsem před sebou spatřila obrys mladíka. Byl to Sasuke. Chtěla jsem hned vypadnout z toho stanu protože jsem si ho v té tmě spletla, ale 2 silné paže mi zabránili v pohybu. Obratně jsem se vyškubla a vytáhla Katanu z pochvy. Podívala jsem se opět na místo kde byl před chvílí ležel Sasuke. A on tam nebyl. Domyslela jsem si proto kdo přede mnou stojí. Byla jsem překvapená, že mi Saya nic neřekla ale asi vycítila nebezpečí. Napřáhla jsem Katanu proti útočníkovi, ale pak jsem zahlédla jeho tvář a po té Katanu vrátila zpátky do pouzdra. "Tohle už nedělej!" Varovala jsem překvapeného Sasukeho a chtěla jsem odejít když v tom jsem za sebou uslyšela "Co Tu děláš?". "To není tvoje věc" Odsekla jsem, ale pak jsem ucítila silný stisk na svém levém zápěstí. "Když si v mém stanu tak je to moje věc!" Prudce jsem se otočila a vrazila Sasukemu facku. "Nesahej na mě!" Opět jsem ho varovala a on mě pustil. Po té se mi zadíval do očí a já řekla "Spletla jsem si stan. Promiň, ale v té tmě bylo špatně vidět" Pak jsem vylezla ze stanu a rozhlédla se. Uslyšela jsem ještě Sasukeho zamyšlený hlas "Co je s tebou?" Neodpověděla jsem a jen konečně vlezla do správného stanu. Lehla jsem si. Mrzelo mě že si všichni myslí že jsem jiná ale pak jsem si vynadala. "Nesmíš na to myslet!" Stále jsem si to opakovala a po hodině přemýšlení jsem zaspala.
Ráno:
Vstala jsem a protáhla jsem se. Vylezla jsem ze stanu a uviděla že ještě všichni spí. Podle slunce jsem usoudila, že je kolem 5 hodin ráno. Měla jsem ještě čas, tak jsem zašla k nedalekému jezeru a opláchla si studenou vodou svůj ospalý obličej. Voda příjemně chladila a po chvilce jsem uviděla ve vodě plavat i ryby. Hned mě napadlo nějaké chytit. Vyvolala jsem klon a sama jsem si klekla k vodě. Počkala jsem si chvilku a pak jsem položila své ruce na vodní hladinu. Nechala v nich volně proudit obrovské množství své chakry. Za chvíli se voda začala vařit. Najednou první ryba vyskočila z teplé vody a můj klon ihned vyhodil kunai. Strefil se přesně a první ryba se zapíchla i s mým kunaiem do stromu naproti mně. Po chvilce jsem měla ulovené 4 ryby což by nám mohlo stačit. Vrátila jsem se do tábora a uviděla Sasukeho se svléknutou košilí. Jakmile vycítil mojí přítomnost otočil se na mě. Pohlédla jsem bez známky studu na Sasukeho nahou hruď a v břiše jsem pocítila motýlky. Potlačila jsem tento pocit a přistoupila jsem k ohni. Dřevo tam bylo ještě ze včera. Hodila jsem ryby vedle ohně a po té jsem chtěla udělat jednoduché ohnivé jutsu. Musela jsem použít malé jutsu protože tohle tělo na to ještě není zvyklé. Sasuke se na mě podíval udiveně a z jeho pohledu jsem vyčetla, že mi nevěří že ten oheň rozdělám. Naštvala jsem se a zhluboka se nadechla. Pak jsem udělala pár jednoduchých pečetí a vypustila oheň z pusy. Oheň u tábořiště se rozhořel a já se vítězně podívala na Sasukeho. Pak jsem ukázala palec nahoru a řekla "1:0 pro Sakuru". Nevinně jsem se usmála na Sasukeho, který měl mimochodem už košili na sobě. Pak jsem dala ryby na oheň a čekala. Sasuke se na mě díval překvapeně a trošku se naštval. Chytil mě za zápěstí a otočil k sobě. Hleděli jsme si do očí a on po chvilce řekl "Nehraj si s ohněm nebo se spálíš!" Jakmile to dořekl pustil mě a já jsem naštvaně odešla do Narutova stanu. Protože po těch letech jsem věděla, že jen tak nevstane. Musela jsem teda s ním pořádně zatřást a nic. Pořád spal a převaloval se no nakonec ze spaní zakřičel "Já BUDU Hokage. Né Ty!" Naštvala jsem se a jednu mu vrazila. Sice přestal řvát, ale neprobudil se. Vyšla jsem naštvaně z Narutova stanu. Sasuke se na mě podíval a pousmál se. Byla jsem opravdu vytočená. Vzala jsem kyblík a nalila do něj ledovou vodu z rybníka. Pak jsem se vrátila ke stanu Naruta a Sasuke věděl co chci udělat. Kakashi mezitím vstal a sednul si do tábořiště. Říkal Sasukemu dnešní plán. Já byla ve stanu a řekla jsem. "Vstáávej!" A pomalu jsem na něj lila studenou vodu. Naruto vyletěl jako střela ze stanu a pouze v kalhotách začal řvát "Potopaaa! Zachraňte seee!" Sasuke se snažil zachovat si klidný obličej, ale nešlo to. Začal se smát.Naruto se pořádně rozhlídnul a já vyšla ze stanu. Po chvilce Naruto přestal řvát a podíval se na mě. "Proč si mě polila vodou. Sakura-chan?!".
"Protože si nechtěl vstávat!" Řekla jsem a dala ruce v bok. Pak jsem se vítězně usmála a řekla "2:0 pro Sakuru". Kakashi se pod maskou usmíval a po vydatné snídani MNOU připravenou zavelel "Týme 7 sbalte se. Vyrážíme ať to stihneme do Kamenné vesnice včas!" Všichni jsme poslechli a začali si balit.
Pár metrů od tábořiště:
"To jsou ty Shinobi co mají hlídat prince?" Zeptal se nějaký muž zahalený v dlouhém černém plášti. "Šéf říkal že se jich máme zbavit dřív než dorazí do Kamenné vesnice!" Řekla nějaká žena v plášti
stojící vedle tajemného muže. Vedle nich se ozval další hlas "Pojďte. Nebo bude šéf zuřit!" Zbylý dva luskly prsty a před nimi se zjevilo 10 ninjů. Podle vzhledu zřejmě Chunninů. Oba dva jim pokynuli aby šli za nimi. A nepozorovaně pozorovali naši skupinku, která se mezitím vydala na cestu. Připravovali se k útoku.


Příště:
Zamilovanost, Žárlivost a Boj 2/3

Podaří se Teamu 7 zneškodnit nebezpečné ninji? Dostaví se včas k princi? A dovedou ho do Konohy? To vše a víc Příště!

Štěstí v Neštěstí 11.díl

17. listopadu 2009 v 20:09 | Sakura3021 xD |  Štestí v Neštestí


Štěstí v Neštěstí 11
Láska nebo přátelství s lhářem?

Byly to přesně 2 měsíce od té události s Deidarou. Sasukeho pustili z nemocnice domů a Sakura mu nosila věci ze školy a stále se o něj starala. Hinata pomáhala Narutovi který s vykloubeným ramenem a rukou v sádře sotva něco udržel. Ino a Sai se ještě sblížili. Vše vypadalo na první pohled v pořádku. Všichni si mysleli že jejich lásku a přátelství nic nerozdělí ale to se pletly. Něco velkého se blížilo. A bude to opravdu velké.
Bylo 7.00 ráno a Sasuke právě vstal z postele. Poprvé po dvou měsících mohl jít opět do školy. Těšil se na Sakuru. Chyběla mu. I když za ním každý den chodila stále mu chyběla. Chyběl jí její sladký úsměv. Vůně jejích vlasů a její sladké rty. Prohlídl si svou nahou hruď v zrcadle. U levé plíce se mu táhla 20-ti centimetrová jizva. Sasuke si jí moc dlouho neprohlížel, protože pospíchal. Hodil na sebe bílé sportovní triko a volné kalhoty. Na krku mu visely 2 stříbrné řetízky. Vlasy trochu nageloval. Pak si vzal aktovku a utíkal do školy. Doběhl přesně na zvonění a hned si sednul vedle Naruta. "Čau Kámo" Pozdravil Sasukeho s úsměvem Naruto. "Ahoj" Řekl Sasuke udýchaně po tom sprintu. Nebyl ještě zcela zdravý a už první den školy běžel. Sasuke se podíval před sebe. Na místo kde seděla Sakura. To místo bylo bohužel prázdné. "Hej Ino co je se Sakurou?" Zeptal se Sasuke. Ino se na Sasukeho otočila a řekla "Říkala že musí jít k doktorovi. A že by měla přijít na druhou hodinu"
"Díky" Řekl Sasuke a chtěl se zeptat na další otázku která ho tížila ale zmlknul protože do třídy přišel učitel a za ním nějaký nový žák. Nebyl nijak extra hezký. Ale byl zvláštní. Jeho oči. Byly tak zrádné tak nedůvěřivé a odpudivé. Vyzařovali negativní energii a připomínali hadí oči.
"Tak do třídy přišel nový student. Jmenuje se Orochimaru. Chovejte se k němu slušně a doufám že si brzo najde přátele. Orochimaru posaď se do poslední lavice uprostřed. Bohužel budeš muset sedět sám nevadí? Kdyby si potřeboval pomoct hned naproti sedí Sasuke Uchiha s Narutem Uzumakim tak se můžeš zeptat jich"
"Děkuji" Řekl Orochimaru hlasem který naháněl husí kůži a posadil se do poslední lavice. Sasuke z něho neměl dobrý pocit. Ale zároveň se chtěl s tímto zvláštním člověkem sblížit. Napadl ho šílený nápad. Přijmou ho do party. Ale o tom přece nemůže rozhodovat sám. Musí se poradit s ostatními a Sakura tady ještě ke všemu není. Sasuke byl tak zamyšlený, že si ani nevšimnul. že mu někdo klepe na rameno. "Naruto?!" Řekl Sasuke a otočil se na svého přítele, ale ten se na něj podíval s výrazem alá *Já nic neudělal!* Sasuke se otočil na druhou stranu a pak teprve spatřil toho kdo mu to klepe na rameno. "Orochimaru? Co potřebuješ?" Snažil se Sasuke zachovat si přátelský tón. "Co máme teď za předmět?" Zeptal se Orochimaru znuděně. Učitel už asi půl hodiny diktoval příklady a zadával domácí úkoly a Orochimaru neměl otevřenou ani učebnici ani sešit. "Je skoro konec hodiny a ty nevíš co je za předmět? Si vážně zvláštní kluk. Ale může s tebou bejt sranda. Jsem Sasuke Uchiha". Představil se Sasuke.

"Slyšel jsem" Řekl Orochimaru bez zájmu.

"Jo a je Matika!" Řekla Sasuke a usmál se.
"Dík" Byla prostá odpověď od Orochimara.
"Co děláš dneska večer?" Zeptal se Orochimaru.
"To záleží na tom proč se ptáš" Řekl Sasuke.
"Myslel jsem že půjdeme sprejovat. Prej tady postavili pěknou novou zeď. Asi po minule co jsem jim to tam zmaloval si udělali ostřejší hlídky. Tak co si srab nebo půjdeš se mnou?"
Sasuke chvíli rozmýšlel pak ale podal Orochimarovi ruku a řekl "V kolik?"
"V 20:00 Před tím novým obchoďákem"
"Ok" Řekl Sasuke a dál se s Orochimarem nebavil.
"Co ti chtěl?" Zeptal se Naruto.
"Ale jen co máme za předmět"
"Aha." Řekl Naruto ale po 10-ti minutách mu to došlo a řekl "Za minutu zvoní a on se ptá co je za předmět? Ten je horší než já! A to je co říct!"
"Hm" Byla Sasukeho zamyšlená odpověď.
"Dneska jsme měli jít se Sakurou do kina. Musím se z toho nějak vymluvit" Přemýšlel Sasuke a Opět si neuvědomil, že zvoní na další hodinu a tou byla Japonština.
Učitelka chtěla právě někoho vyvolat k tabuli když v tom rozrazila dveře růžovlasá dívka.
"Omluvám se Kurenai za pozdní příchod. Musela jsem jít k doktorovi" Vychrlila ze sebe Sakura. Kurenai se usmála a pokynula Sakuře aby si sedla a dál to nerozebírala. Sakura přikývla a v mžiku byla v lavici. Vyčerpaně si sedla. "Konečně si dorazila. Už jsem měla strach že ti něco je" Řekla Ino a usmála se. Byla tam fronta jako v obchoďáku kde dávají 50% slevy" Řekla Sakura a připravila si učebnici.
"Jsem rád že si nepřestala mít smysl pro humor." Ozvalo se za Sakurou. Sakura se prudce otočila a řekla "Já jsem zase ráda že stojíš na vlastních nohou Sasuke" A šibalsky se usmála. Pak se otočila zpátky a zahleděla se do učebnice. Do Sasukeho opět někdo šťouchnul a Sasuke věděl že je to zase Orochimaru. "To je ale Kost" Řekl Orochimaru.
"Jo ale je jenom moje" Řekl hrdě Sasuke.
"Se máš" Řekl Orochiamru a slizce se usmál. O další přestávce si Sakura všimla nového žáka a potichu se zeptala Hinaty. "Kdo je to?" "Nový student. Jmenuje se Orochimaru" Odpověděla jí klidně Hinata. "Něco se mi na něm nezdá" Řekla Sakura a pozorovala jak se baví se Sasukem. Přišla blíž a vyslechla si jejich krátký rozhovor.
"Takže Sasuke dneska ve 20:00. Nemusíš si nic brát sebou všechno budu mít já."

"Dobře Orochimaru" Řekl Sasuke a oba dva chlapci si plácli.
Sakura se opět vzdálila ale její nálada byla na bodě mrazu. Ale nedala na sobě nic znát.
"dneska má být to kino" Povzdechla si ale nehodlala si zkazit den takovými maličkostmi. Dneska jdou s holkama nakupovat a zajdou si do kavárny. Zase s dobrou náladou si sedla do lavice.

Škola skončila a Sasuke šel Sakuru jako každý den doprovodit. Šli samy protože Ino má kroužek malování, Hinata zase plavání a Naruto je po škole.
Sakura byla dnes neobvykle potichu. Sasuke nevěděl co s ní je ale musel nějak zrušit to Kino.
"Sakuro. Musím ti něco říct"
"Povídej poslouchám" Řekla Sakura a dala ruce v bok.
"Nemůžu s tebou jít dnes do kina. Rodiče potřebují s něčím pomoct a…" Řekl Sasuke a nestačil to dokončit protože mu dala Sakura prst na ústa a když se jí podíval do očí viděl tam slzy.
"Nevadí mi když jsi s někým jiným než jsem já. Ale vadí mi to že mi lžeš do očí. Vím proč chceš zrušit to Kino. Chápu tě ale jedno mě mrzí. Myslela jsem, že před sebou nemáme žádná tajemství. Ale zjistila jsem, že vlastně o tobě nic nevím. Jestli mi chceš dál lhát tak bychom si od sebe měli dát pauzu. I když tak udělám chci aby si věděl, že tě miluji a vždy budu" Jakmile to Sakura dořekla dala překvapenému Sasukemu pusu na tvář a odběhla pryč. Po její krásné tváři stékaly slané slzy. Sasuke stál jako přikovaný. Snažil se vstřebat co mu právě teĎ Sakura řekla. Byl z toho smutný ale měla pravdu. Neměl jí lhát. Pomalým krokem se vydal ke svému domovu s hlavou plnou vzpomínek.

Příště:
Štěstí v Neštěstí 12 aneb Problém

Jak dopadne Sasukeho a Orochimarova noční akce?
To vše a víc v dalším dílku povídky Štěstí v Neštěstí.

Ps: Vím tento dílek je trošku nudný ale příště se to rozjede slibuju xD
Musela jsem tenhle dílek nějak napsat. Pořád mě napadali nápady do dalšího dílku takže se blbě psalo ale těšte se na příští díl. Snad bude lepší než tento xD
S pozdravem Sakura3021

A Komentíky :D

Nepřestávej bojovat 2

17. listopadu 2009 v 16:00 | Sakura3021

Nepřestávej Bojovat! 2
Aneb Strach
Všechny se na sebe podívali a najednou řekly "Náš příští cíl Vesnice skrytá v mlze!" Hned na to se opět zlověstně rozesmály.
Dnes pro ně začal nový život. Život který si ony sami můžou řídit. A právě dnes si vybrali cestu zla. Cestu ze které se občas nedá vrátit.


NejiTen Videa

17. listopadu 2009 v 13:08 | Sakura3021 a Yuuki




A nakonec:
TEAM GAI-I GOTTA FEELING xD